22. ročník (2025) – na malované vlaječce dvojky, nula, pětka, ale můžeme říct, že naše POHORKA dopadla díky zdatným turistům a obětavým mladým organizátorům na jedničku.

Sobota 7. června přinesla po páteční deštivé noci zataženo, chvíli polojasno, trošku větrno, ale s deštíkem otálela, až všichni účastníci stačili v pořádku dojít domů. Od startu u Lesní učebny u raškovické základní školy mezi osmou a devátou hodinou vyrazilo nebo vyskotačilo na jedné ze dvou tras celkem 74 účastníků, k tomu čtyři pejsci a jeden kočárek.

Kratší (žlutá) trasa vedla od školy přes Jez ve Vyšních Lhotách po turistické značce kolem bývalého lomu na Prašivou. Delší – oranžovou – trasu zvládli třeba i druháci s tatínkem nebo maminkou nebo skupinky žáků z různých ročníků naší školy a do cíle dorazili s předstihem a s úsměvem, i když za sebou měli náročné putování. Nejprve pohodová rovinka vedla od školy kolem pily v Raškovicích, přes řeku Morávku a potok Vysutý. V údolí řeky Morávky cesta až k rozcestníku pod Jízdárnu na Morávce zvesela ubíhala, pak přišlo nekonečné stoupání po modré turistické značce. Když někdo nechtěl přiznat, že se musí pořádně vydýchat, mohl říct, že se kochá nádherným výhledem na přehradu, na hřeben Trávného, vrchol Lysé hory nebo další krásné beskydské kopečky.

Všem se ulevilo, když zahlédli útulnou turistickou Chatu na Kotaři. Poskytla jim prostor pro oddech a dobrotky  na posilněnou. Což bylo potřeba, neboť červená turistická značka na Prašivou vedla po hřebeni většinou do kopce. Že cíl bude blízko, jim naznačila až silueta vysílače a sešup k Chatě na Prašivé. Na kontrolních stanovištích kromě razítka do účastnického listu, dostali účastníci možnost otestovat si své znalosti a dovednosti v různých aktivitách. V cíli pak za absolvování celé trasy obdrželi vlaječku a diplom a mohli si odpočinout, pochutnat na občerstvení v chatě nebo navštívit dřevěný kostelík, který je zasvěcen sv. Antonínovi, patronovi ztracených věcí a vztahů. Naštěstí se nikdo neztratil a jeden na trase zapomenutý mobil velice hodná nálezkyně předala odpoledne šťastnému žákovi.

Děkujeme všem účastníkům tohoto tradičního pochodu pro žáky, rodiče a veřejnost, že se jej zúčastnili, třídním učitelům a rodičům za spolupráci při předběžném zjišťování účasti, abychom věděli, kolik vlaječek a občerstvení máme přibližně připravit. Velký dík patří současným i bývalým žákům naší školy za to, že svůj volný čas věnovali práci na stanovištích na startu, u lomu, u pily, na Demlovicích, pod jízdárnou, na Kotaři a v cíli na Prašivé: Radku Čompovi a Samuelu Murasovi z 8. B, Vojtěchu Vlkovi z 8. A a Davidu Švrčkovi z 8. B, Matěji Blahutovi a Ondřeji Foldynovi z 6. B, Lukáši Bilkovi a Kateřině Rygulové, Ondřeji Bulkovi a Tomáši Kurečkovi z 8. B, Vojtěchu Pavelkovi a Adamu Pavlíkovi, Julii Lukáčové, Adrianě Petrové a Tereze Foldynové z 8. A. Děvčatům z 8. B – Johance Ozga, Monice Korbášové a Monice Binderové děkujeme za malování vlaječek. Poděkování posíláme i milým chatařům, kteří se postarali o unavené turisty.

Všem přejeme mnoho dalších šťastných kilometrů při putování  nejen po beskydských horách.                                                                             

Dana Kuriplachová